Správní právo

Správní právo

Správní právo je souborem veřejnoprávních norem, které upravují organizaci, činnost a procesní postupy veřejné správy, včetně chování osob při jejím výkonu. Upravuje postavení a chování subjektů ve vztazích, které vznikají a uskutečňují se v souvislosti s realizací výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy. Promítá se zde teorie dělby moci a jejích důsledků do právního řádu – jedna a táž osoba nemůže být účastna současně ve dvou složkách státní moci.

Správní právo je odvětvím práva veřejného. Jeho posláním je upravovat postavení a chování subjektů práva ve vztazích, které vznikají a uskutečňují se v souvislosti s realizací výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy. Jako takové prosazuje a chrání veřejný zájem, upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty, konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí a disponuje možností správního donucení. Ve správním právu lze spatřovat i určité prvky soukromoprávní regulace, a proto je třeba charakter vždy příslušných právních ustanovení dovozovat z platných právních předpisů a správní právo přiřazovat k právu veřejnému podle charakteru převažujících ustanovení jeho předpisů.

Prameny správního práva

Správní právo je nekodifikovaným, ale systematizovaným odvětvím. To je dáno množstvím nejrůznějších regulovaných oblastí. Pramenem správního práva se pak myslí vnější právní forma, v níž je obsaženo příslušné obecně závazné pravidlo chování, jehož dodržování zajišťuje správní (příp. samosprávná) státem aprobovaná veřejná moc.

Ústava + LZPS
Správní řád + SŘS

Lze rozlišovat tzv. prvotní a odvozené normativní akty. Prvotní jsou ty, které upravují vztahy dosud právně neupravené nebo existující právní úpravu mění nebo ruší. Odvozené pak mají za úkol konkretizovat a provádět prvotní normativní akty, jsou vydávány na základě zmocnění obsaženého v prvotních normativních aktech a slouží k jejich provedení, proto jim nesmí odporovat a musí být v souladu. U správního práva jde o početnější skupinu. Zároveň platí, že jejich původci jsou správní orgány a je možné je označit za „správní normotvorbu“.